Letošní zima si opravdu dává na čas a nikam zrovna nespěchá. Přesto mě nic neodradí od mé popolední kávičky na sluníčku. Pěkně v závětří, s dekou přes nohy a kočičkami na klíně. Sluníčko už hřeje. Když se mi jeho paprsky opřou o tvář, cítím jeho sílu a jaro „za dveřmi“ 🙂 A tak odkládám hrneček a s hladivými paprsky se nechám unášet do představy přicházejícího jara.
Přiblížím vám svou další velmi oblíbenou bylinu, bez níž si už život neumím představit. Jedná se o droboučkou rostlinku, kterou najdete v podstatě po celý rok téměř všude, dokonce i když odhrnu sněhovou přikrývku, mohu si na ní i v tuto zdánlivě „neživoucí dobu“ pochutnat. Tušíte? Někdo ano, někdo ne … mám na mysli Ptačinec žabinec. Možná trochu bláznivý název pro někoho, kdo ho nezná a představí si, že by ho měl jíst. Přesto když pomineme název, je to vskutku lahodná rostlinka.
Tato nenápadná bylina roste opravdu téměř všude.
Dokonce, i když jsem bydlela ve městě a neměla možnost si odběhnout někam do přírody, potkávala jsem ji v betonových velkých květináčích s vysázenými Begonkami, Maceškami. A jak se jí tam, dařilo. Je pravda, že sem tam se Ptačinec vyskytl v mezírce u chodníku, v parčíku, ale tam jsem se moc neodvažovala ho trhat kvůli častým návštěvám čůrajících pejsků.
Pokud máte zahrádky, tak není pochyb, že Ptačinec žabinec znáte,
jen ho často nehezky nazýváme „plevel“. Plevel je vlastně taková rostlina, která není v našem záhoně, skleníku, květináči, žádoucí. Ale to pramení jen z neznalosti. Věřím, že každý kdo přijme možnost, že lze ochutnat i jinou rostlinku, než tu kterou jsme si sami vypěstovali ze semínka, či ze zakoupené sazeničky. Že může ochutnat a dát důvěru i něčemu, co nám na záhoně vyrostlo „samovolně“, protože to tam mělo přirozené podmínky a dařilo se tomu, že bude velmi mile překvapen. Stačí se odvážit a důvěřovat 🙂 .
Ptačineč většinou tvoří hustší porost nízko při zemi, ale pokud má kolem sebe „konkurenční“ rostliny, má tendenci jít trošku do výšky. Nejchutnější je časně na jaře, kdy je plný vitality, života a vitamínů. Jeho lístky jsou husté, nádherně zelené a lahodně hřehoučké. Později během léta dává svou sílů do kvítků a lístečků je pak méně, ale pokud si najdeme na zahradě, či někde na louce své místečko, kde si ptačinec pravidelně stříháme, křupavost a lahodnost je zaručena po celou dobu růstu 🙂 .
Já osobně mám nejraději přímo na procházce si Ptačinec utrhnout a pochutnávat si na něm.
Ale natrhám vždy velkou hrst a máme vitamínovou bombu do salátu, nebo na chleba s máslem. Pokud si ujíždíte na dnes moderních smootheečkách, není nic lepšího než přidat čerstvý ptačinec. Já dávám přednost čerstvému nápoji, nejčastěji hned ráno – natrhám hrst Ptačince, často společně s Bršlicí kozí nohou (ale o té někdy příště), společně s trochou vody rozmixuji, přecedím přes jemné sítko a vychutnávám živoucí nápoj. Těšíte se na jaro jako já? 🙂 .
Jsem žena milující přirozenost kolem nás, jíž jsme součástí. Všude kolem sebe máme bohatý jídelníček a lékárnu v jednom, jen otevřít oči a hlavně srdce. S velkou radostí provedu po lukách a lesích každého, kdo touží přijmout rostlinnou říši do svého každodenního života, a rád by ochutnal z obrovské škály křehkých, křupavých lístků a voňavých květů, kterých nám matka země nabízí nespočet. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.